Běh v kostce

img_20160829_175130Tenhle příspěvek jsem původně napsal jako komentář k článku na nějaké běžecké stránce jako reakci na podobně stylizovaný popis běhu:

 

 

 

  • Beru smradlavý hadry, ještě trochu vlhký, protože jsem je včera hodil do kouta a zapomněl usušit.
  • Jo, dneska to půjde, ráno jsem měl jen jedno cígo a po obědě jsem si ho odřekl! Sice jsem měl o kafe navíc, abych zahnal chuť na čouda, ale o to rychlejš pofrčím.
  • Ou, tak zas nic. Sotva popadnu dech a zastávky obíhám obloukem, všichni na mě čumí, jako kdybych měl dvě hlavy.
  • Kolik mám? Cože 800 metrů?! Ty vole, měním trasu, sice jsem to chtěl vyběhnout nahorů, ale přece kvůli tomu nechcípnu!
  • Prostě se půjdu dneska jen proběhnout. Trénink si dám zejtra…
  • Fuj, teď jsem si loknul vody a málem jsem se udusil, kromě toho jsem si jí nacákal do oka. Na udušení kašlu, ale snad mě nikdo neviděl.
  • Hele panička se psem. No jasně, natažený vodítko přes celej chodník…
  • “Ehm…haló! Sorry!” Tleskám, nic, ta než se votočí, takže obíhačka křovím. “Jau!” Větev. Málem jsem si vypíchnul voko!
  • Čokl zkurvenej.
  • Vlastně za to nemůžou psi, ale lidi…
  • No jo, na tyhle úvahy čas mám, ale abych držel tempo…zase ženu jak idiot.
  • Ta holka na tý lavičce by byla docela pěkná…
  • …kdyby nebyla tak tlustá, měla by začít běhat.
  • A přestat kouřit!
  • I když já taky kouřím, ale jenom v hospodě. A ráno. Občas.
  • Jsem vlastně nekuřák…
  • Doprdelepráce, zase jsem šlápnul do hovna!
  • Čokl zkurvenej.
  • Seru na to, hadry vyperu ráno. Hele v lednici je pivko…

Comments are closed