Na stopě! Část I. (updated)

Dneska se vůbec nebudeme zdržovat úvodem a přejdeme rovnou k akci.

Včera jsem přiběhl z mého ryze nepravidelného tréninku ke vchodovým vratům od baráku a mezitím, co jsem hledal v kapse klíče, jsem spatřil krev! Dveře jí byly opatlány poblíž kliky. Významně jsem povytáhl levé obočí, ale jinak jsem nechal krev krví, pomyslel si něco o prasatech a pokračoval do dalšího levelu. Tam mě čekaly překližkové vchodové dveře a na nich…zase krev! Významně jsem povytáhl i pravé obočí a začalo mi vrtat hlavou, co se tu asi stalo. No a když jsem uzřel, že jsou ty dveře dole prokopnuté, nebylo už co povytahovat. Usmyslel jsem si, že té záhadě přijdu na kloub.

AB RH-

AB RH-

Běžecká příprava tomu chtěla, že jsem měl s sebou čelovku a mobil s foťákem; byl jsem tak vybaven na odhalení i těch nejdelikátnějších stop. Vrátil jsem se ke vratům a vcítil se do role pachatele. Vzhledem k tomu, že před víkendem byly dveře čisté jako padlý sníh, usoudil jsem, že k vraždě celému incidentu muselo dojít v sobotu večer, kdy je míra fluktuace Vypitých Hovad v okolí nejvyšší. A pravděpodobně někdy nad ránem, protože jsem spal a ložnici mám hned nad oněmi dveřmi.

Představuju si to asi takhle: Pan V. H. si někde v hospodě otevřel hubu, a protože celej večer klopil pivka a byl nacpanej jak vlak do Košic, dostal po čuni. Dopotácel se čertvíjak k baráku, vyhrabal klíče, ale nemohl se trefit do zámku, tak si pomáhal druhou rukou, kterou měl zasviněnou, jak si otíral krev z nosu. Evidentně se mu to povedlo, protože vrata přežila bez větší úhony. Level 2 byl ale zrádnější. Klíč se totiž musí mírně povytáhnout, než se s ním otočí, jenže jemná motorika pana V. H. se v tu chvíli válela pod stolem U Chcípáka. Zkusil na to tedy jít sofistikovaně (jako předtím v hospodě) a vyzkoušel postupně dveřím nadávat a křičet na ně, načež je prokopl.

Jak prosté, milý Watsone!

Stopy vedou až do nejvyššíc struktur!

Stopy vedou až do nejvyšších struktur!

Zde se objevuje menší trhlina celé rekonstrukce. Náš hrdina se po tom fyzickém vypětí zřejmě na chvíli odmlčel nebo byl někým zahnán, aby se po chvíli vrátil a dveře odemkl (nebo mu někdo otevřel. Je dokonce možné, že se vrátil na ulici a zkoušeje pevnost hromosvodu volil alternativní varianty vstupu, protože krvavé stopy jsou i zevnitř na vratech). Stopa totiž pokračuje i ve vchodě, jak jsem pohotově zaznamenal.

Hic sunt porcorum

Hic sunt porcorum

Zatímco před vchodem se dal pohyb pachatele sledovat podle krvavých stop na dlažbě (asi zoufale přecházel sem a tam), ve vchodě už bylo stop o poznání míň. Musel jsem prohlížel každý roh, lištu a zábradlí, ale vyplatilo se. Stopa vedla o patro výš ke dveřím se zvonkem, na kterém stálo DAVID. No, mohlo mě to napadnout, když měli nedávno u Davidů mejdan a někdo tam v půl třetí ráno za doprovodu Pohody od Kabátů soustavně řval. Ne, že by se pokoušel zpívat nebo něco skandovat, on prostě řval. Ticho bylo jen, když se nadechoval. Bohužel ale doteď nevím, jak ten člověk vypadá.

Rozhodl jsem se, že Davidovi trošku zatopím, ať se na jeho účet (za rozbité dveře) pobavíme všichni.

(pokračování příště)

UPDATE 28. 2.: Než jsem stihl zosnovat svůj ďábelský plán, pan David se bohudík (pro něj) odstěhoval. Takže doufám, že má Karma dostatečně pevnou obuv a zajistí adekvátní odplatu.

Comments are closed